Díl 8.
Deblový poklad
Možná, že jste si při posledním turnaji v Indian Wells všimli krátké žertovné scénky se slunečníkem, který se během jednoho ze zápasů snažila rozevřít Barbora Krejčíková na hráčské lavičce, neunikly vám detaily taktické porady s Kateřinou Siniakovou, ani třeba setkání vítězného páru se zpěvačkou PINK. Přijde mi, že se teď ženská organizace WTA snaží na sociálních sítích stále častěji fanouškům představovat dvojici, ve které může mít i do budoucna jistý poklad. Pravda, mnohem více pozornosti mají stále singlistky a prestižnější dvouhra, ale pokud má profesionální okruh stabilní hvězdy schopné zářit dlouhé období, pak jsou to dvě stále ještě mladé Češky, čerstvé šampionky z Indian Wells, které mají našlápnuto k tomu, aby se staly historicky nejúspěšnějším týmem Open éry.
Vzpomínám si na dobu, kdy ještě tenisový kouč Tomáš Krupa pomáhal Tomáši Berdychovi. Před jedním z grandslamů jsem ho trápil obligátní otázkou, koho z výjimečných borců zrovna v tu chvíli považuje za největšího favorita na titul. A trenér místo jmen Djoković, Nadal nebo Federer suše odpověděl: „Bratři Bryanovi.“ Ano, v té době to byl fenomenální pár, který vyhrával jeden titul za druhým. Barbora s Kateřinou mi teď v tomto americká dvojčata připomínají.
Když jsem se s nimi na to téma nedávno v Austrálii bavil, trochu je mrzelo, že jsou deblistky obecně dost přehlížené, v turnajových programech i tréninkových plánech často na vedlejších kolejích (kurtech), ale motivaci vyhrávat mají pořád. Je to už deset let, kdy se daly jako juniorky poprvé dohromady. Okamžitě spolu ovládly dívčí Roland Garros, pak i Wimbledon a US Open. Přečkaly období, kdy se na turnajích moc nemohly potkávat kvůli různým singlovým žebříčkům, a už několik let společně září i jako dospělé.
Jejich spojení je velmi profesionální, obě preferují dvouhru, mají své životy, své zájmy, často se před společnou čtyřhrou sejdou až na kurtu, ale jedna pro druhou pokaždé odvede ten nejlepší možný výkon. Tím, že nejsou vzájemně zatíženy různými osobními starostmi, jsou zřejmě i odolnější vůči krizím, které páry napříč sportem mohou potkávat. Tenisově i povahově se na kurtu výtečně doplňují, a i když na některou přijde slabší den, díky taktice a ohromným zkušenostem, si i s takovou situací dokážou poradit. I na turnajích mimo grandslamy, kde je pro ně asi ještě těžší vítězit kvůli gemům bez výhod a supertiebreaku místo klasického rozhodujícího setu.
Krejčíková a Siniaková to dokázaly i v Indian Wells, kde triumfovaly poprvé v kariéře, teď by na to mohly navázat i na dalším turnaji v Miami. Zkompletovat takzvaný Sunshine double, vyhrát oba po sobě jdoucí velké americké turnaje, to by mohl být další z velkých zápisů českého páru.
Zatímco areál v Indian Wells je fotogenický i díky okolním horám, Miami Open má impozantní centrální dvorec, víceúčelový stadion s bledě modrými sedačkami. Trochu to na mě dělá dojem akvaparku či plaveckého bazénu, a když píšu o vodě, celkem se to k floridskému podniku hodí, protože patří kvůli kombinaci vysoké teploty a vlhkosti k těm fyzicky náročnějším na okruhu.
S tamními podmínkami se loni nejlépe vypořádala Iga Swiateková, která se tehdy stala ve dvaceti letech nejmladší držitelkou Sunsine double. A mýlil jsem se, když jsem si před několika týdny začínal myslet, že se jí letos povede podobně dominovat znovu. Světová jednička si, aspoň se mi zdá, zdaleka tolik nevěří v zápasech proti několika soupeřkám, které jí vadí stylem hry, dlouhými, rychlými údery či vhodnou taktikou. Běloruska Aryna Sabalenková, Jelena Rybakinová z Kazachstánu a věřím, že i Barbora Krejčíková jsou teď tenistky, které mohou Polce asi nejvíc překážet. A je škoda, že jsou Krejčíková a Sabalenková v podobné části pavouka Miami Open, v posledních týdnech na sebe často narážejí.
I tentokrát hrozí podle losu hned několik ryze českých zápasů zkraje turnaje. Petra Kvitová se může utkat ve druhém kole s Lindou Noskovou, celkem pravděpodobný je i další vzájemný duel Karolíny Plíškové a Markéty Vondroušové o kolo později, ke smůle sokolovské rodačky, která to má letos proti krajankám 1:3 (porazila Marii Bouzkovou, podlehla Lindě Fruhvirtové, Karolínám Plíškové a Muchové). Právě Vondroušová přitom dobře snáší vedro i těžší podmínky, i díky až „federerovské“ předvídavosti a ekonomice pohybu. Ale los má těžký.
Na druhou stranu, Indian Wells byl posledním turnajem, kde jí z loňska padaly body, teď už může hrát jen do plusu a to by jí mohlo dát křídla, protože herně na tom není vůbec špatně, naopak. Vondroušová to předvedla i v nedávném hodně těsném duelu proti Karolíně Muchové, která po zdravotních peripetiích znovu ukazuje extrémně šikovnou ruku a tenis světové špičky. Bohužel, na Floridě ještě musela přes současný posun do kvalifikace, a náročný program místo odpočinku, to teď potřebuje při návratu ze všeho nejméně.
Určitě si z loňska pamatujete senzační výkony Lindy Fruhvirtové, která tenkrát divokou kartu od pořadatelů proměnila v divokou jízdu až do osmifinále. A pozor, letos by ji mohla v Miami napodobit o dva roky mladší sestra Brenda. Případné osmifinále s wimbledonskou šampionkou Jelenou Rybakinovou z Kazachstánu či snad se Španělkou Paulou Badosovou, která právě před rokem ve 4. kole Lindu zastavila, to by byl panečku příběh. A je lákavé říct, při pohledu na potenciální soupeřky a předpokládanou kuráž české naděje, ne úplně nereálný. Tak ať se vám sny plní, ať už jsou jakékoli, hodně štěstí všem, JP.
