| počet analýz | 20 |
|---|---|
| sporty | fotbal |
Bologna – Parma: Oba dají gól: ANO
Oba celky shodně prohrály svůj první letošní zápas 0:2. Bologna podlehla v Miláně tamnímu AC a Parma nestačila doma na Neapol. Soupeři to byli silní, nicméně v obou případech se čekalo, že minimálně gól Bologna či Parma dají. Prostor na reparát dostanou týmy z regionu Emilia-Romagna hned v dalším kole. Bologna vloni sehrála nejvíce zápasů v lize, v nichž se prosadily oba týmy - bylo jich celkem 29. Platilo to i v obou vzájemných soubojích, které skončily shodně 2:2. V obou případech se jako první prosadil vždy hostující celek, přičemž Bologna v tom posledním dokonce vedla až do samého závěru o dva góly. Minimálně čtyři přesné trefy tak diváci viděli už ve třech vzájemných duelech v řadě a vzhledem k tomu, že v kádru (a zejména v ofenzivě) obou týmů nedošlo od konce minulého ročníku k žádné výrazné změně, se dá očekávat něco podobného i tentokrát. Parma se navíc na venkovní zápas jistě těší – v závěru loňské sezóny totiž vyhrála poslední dva v řadě (Brescia, Lecce).
Verona - Udinese: Méně než 2,5 branky
První letošní utkání Hellasu Verona žádnou branku nenabídlo (AS Řím 0:0) a v jeho loňských zápasech padly průměrně jen 2,58 branky, což patřilo k vůbec nejnižším průměrům v lize. Je docela na místě se obávat, že ani na druhý pokus to nebude o moc lepší. Předchozí dvě vzájemná střetnutí (tedy ta loňská) totiž skončila úplně bez branek a v tom předešlém pak padla jediná. Tedy sečteno a podtrženo – v předchozích třech případech, kdy se tyto týmy spolu utkaly, padl jediný gól. Dohromady. K tomu připočítejme nepřesvědčivou přípravu Udinese, které v posledních dvou přátelských zápasech nedalo ani gól, a zastánci overu mnoho argumentů nenajdou. Udinese navíc nastoupilo proti Spalu a Benátkám, což jeho ofenzivu ani trochu neomlouvá, spíše naopak. Když zapátráme v nedávné historii, tak zjistíme, že ve vzájemném souboji těchto celků padly tři branky jen jednou z posledních sedmi případů a paradoxně lepší bylo Udinese, které vyhrálo čtyři z nich (3 remízy).
Napoli – Genoa: 1. poločas: 1
Neapol vstup do sezóny zvládla v relativním klidu, když dokázala vyhrát na půdě Parmy 2:0. Dvojice Mertens – Insigne naznačila, že Partenopei se obejdou i bez Milika, který stále jedná o přestupu do AS Řím. Jen na střídačce navíc začal Andrea Petagna, loňský tahoun Spalu, a mladý Nigerijec Osimhen, který přišel z Lille. Neapol je tedy směrem dopředu vybavená opravdu kvalitně a pokud kouč Gattuso uvolní své taktické otěže, můžeme se dočkat i ofenzivního utkání. Pravděpodobnost toho roste se jménem soupeře, neboť Janov snad ani jinak hrát neumí. Hosté vloni odehráli 30 utkání, ve kterých padly minimálně tři branky a letos vstoupili do sezóny obdobně, a ještě k tomu vítězně (4:1 Crotone). Neapol si musí dávat pozor, protože Janov neporazila doma už dvakrát v řadě (0:0, 1:1), a neměla by na nic čekat. Góly uvidíme už v prvním poločase.
Spezia – Sassuolo: 2
Nováčkem letošního ročníku Serie A je také Spezia. Tým z města nacházejícího se v krásné oblasti Ligurie (poblíž známé oblasti Cinque Terre) se do Serie A dostal poprvé v historii. V prvním kole nehrál, protože mu postupové Play off skončilo až 20. srpna. Spezia ale musí k prvním třem domácím utkáním nastoupit nikoliv na západním, ale na východním pobřeží Itálie v Ceseně. „Spezzini“ ovšem mají naději, že si doma skutečně zahrají a musí prostě první zápasy přežít. Paradoxně blíž to má k tomuto utkání tedy Sassuolo, které by mohlo nemožnosti hrát v domovském městě vyprávět. Tradičně hrající v blízkém Reggio Emilia, Sassuolo, v prvním kole jen remizovalo doma s Cagliari 1:1. Vloni přitom hned v 17 z jeho domácích 19 utkání padly minimálně tři góly. Dá se očekávat, že hosté si budou chtít spravit chuť a obranu nováčka pořádně potrápí. Oba celky se v historii potkaly pouze čtyřikrát a pokaždé se radovali právě „Neroverdi“ ze Sassuola. Ti navíc vyhráli i tři ze závěrečných pěti venkovních utkání loňské sezóny (Lazio, Fiorentina, Bologna).
Inter – Fiorentina: 1
Inter dokázal vyhrát pět z předchozích sedmi úvodních domácích zápasů sezóny a v jenom z nich (před třemi lety) porazil právě Fiorentinu. Inter pokaždé udržel čisté konto, což se mu ostatně povedlo i v posledním vzájemném měření sil (0:0). Opakování tohoto výsledku ale není moc pravděpodobné, protože Inter vloni vedl doma ve 12 případech už po prvním poločase (nejvíce v lize) a v osmi z nich (společný nejlepší výkon) dokázal vedení udržet. Domácí zde získali tři body dokonce i ve třech utkáních (rovněž společný nejlepší výkon v lize), ve kterých v poločase ztráceli. Velký podíl na tom mělo útočné duo Lautaro – Lukaku, které se podařilo udržet a Inter navíc v týdnu posílil záložník Vidal, na kterého má Conte výborné vzpomínky ze společného působení v Juventusu. Fiorentina přetlačila v prvním kole Turín (1:0) a letos bude pomýšlet na lepší umístění, než jak tomu bylo v posledních několika sezónách. Na Inter, který je silný především v domácím prostředí, to ale ani tak stačit nebude.
Cagliari – Lazio: 2
Prohra v loňském domácím utkání s Laziem (prosinec 2019) odstartovala pro Cagliari velmi nepříjemnou sérii, během které dokázalo vyhrát jen tři z následujících 25 ligových střetnutí (3-9-13). Remíza v úvodním kole na půdě Sassuola (1:1) sice není k zahození, ale konci krize se určitě hovořit nedá. Dle očekávání se v ní trefil Giovanni Simeone, který chytil po restartu soutěže v červnu formu a tu si drží. Mimochodem, Simeone dal pět ze svých posledních šesti gólů až po 44. minutě hry, ale i tak byl čtyřikrát prvním střelcem Cagliari v zápase. To se mu povedlo i v předchozích dvou vzájemných soubojích, které ovšem Sardové prohráli 1:2. Tímto výsledkem skončily už tři vzájemná měření sil (všechna pro Lazio). Aby toho nebylo málo, tak výsledek 2:1 byl nejčastějším venkovním vítězným skóre pro Lazio v loňské sezóně – vyhrát se mu tímto způsobem povedlo hned šestkrát. Pokud se mu to povede znovu, prsty v tom určitě bude mít Ciro Immobile, loňský nejlepší střelec ligy, který vyrovnal 36 góly rekord Gonzala Higuaina. Lazio do nového ročníku teprve vstupuje (odložené utkání s Atalantou bude dohrávat v týdnu). Ve třech z posledních čtyř sezón ovšem Biancocelesti dokázali první venkovní klání sezóny vyhrát.
Torino – Atalanta: 2
Turín vstoupil do nového ročníku italské Serie A prohrou 1:0 na půdě Fiorentiny, když inkasoval v posledních 15 minutách hry. Jeho krize z konce minulé sezóny (lépe řečeno z celé druhé poloviny) tak rozhodně není zažehnána. Nový trenér Giampaolo sice po utkání prohlásil, že nemá z budoucnosti obavy, ale hned v dalším kole čeká jeho tým Atalanta. Není důvod se domnívat, že by celek z Bergama neměl předvádět výkony, které ho provázely po celou loňskou sezónu a skončily vlastně až vyřazením z Ligy mistrů (poměrně smolným, jak jistě pamatujete). Atalanta udržela kádr a zpátky už je dokonce i Slovinec Iličič, který bojoval s osobními problémy. Atalanta se zde představila naposledy 25. ledna a toto datum si domácí fandové (bohužel) velmi dobře pamatují. Hosté totiž vyhráli 7:0. Hosté byli navíc vloni druhým nejlepším týmem z hlediska výkonů na půdě soupeřů (11-7-1). Mírnou naději může domácím dodat skutečnost, že vyhráli předešlé dvě vzájemné střetnutí (3:2 a 2:0), ale jejich rozpoložení bylo tehdy podstatně jiné.
AC Milan – Bologna: 1
AC Milán pro mě představuje velkého favorita na dobré umístění. Klidně může v letošní sezóně usilovat i o titul (podobně jako další konkurenti Juventusu). Důkaz o tom, že se Rossoneri vracejí na výslunní je angažmá mladého talentovaného záložníka Tonaliho, který je označován za budoucí velkou hvězdu italského fotbalu. Už jen fakt, že AC Milán byl zase po letech schopen konkurovat Juventusu a Interu na přestupovém poli (a tento souboj vyhrát), představuje velké plus. Milánští navíc vyhráli po restartu soutěže v létě devět z 12 zápasů (3 remízy) a v pěti případech se jim to povedlo rozdílem tří a více branek. Juventusu třeba nasázeli čtyři góly jen během druhého poločasu. Góly v tomto utkání by mohl zajistit i fakt, že Bologna vloni zase sehrála nejvíce zápasů v lize, v nichž se prosadily oba týmy. Bylo jich celkem 29 a platilo to i v posledním vzájemném měření sil na tomto stadionu v létě, kdy AC Milán vyhrál 5:1.
Juventus – Sampdoria: Výsledek zápasu/počet branek: 1/+2,5
Po loňském devátém ligovém titulu v řadě byl z lavičky odvolán trenér Sarri. Ten totiž nahradil svého předchůdce s jasným úkolem – hrát krásný fotbal. Výkony Juventusu byly mnohdy ještě horší (z tohoto hlediska než pod Allegrim), a vyřazení v Lize mistrů přineslo kýžené alibi pro vedení. Jako nástupce byl vybrán Andrea Pirlo, který konečně dokázal odvelet pryč záložníky Matuidiho a Pjaniče. Na druhou stranu byl na tréninku v týdnu spatřen Khedira. Zápas se Sampdorií bude pro Juventus prvním velkým testem, byť před pár dny porazil Novaru 5:1 a Ronaldo skutečně ze spolupráce s mistrem asistencí Kulusevskim těžil, ale zatím je brzy na hodnocení. Juventus ale stále jedná o příchodu hrotového útočníka. Čeká se, zda Luis Suarez složí zkoušky pro získání italského občanství, což by Juventusu umožnilo angažovat dalšího „cizince“, anebo se bude muset Pirlo spokojit s Edinem Džekem. Jinak ale bývalý skvělý záložník tvrdí, že dá hráčům na hřišti volnost a chce hrát ofenzivně. Tak dejme Juventusu ještě šanci.
Sassuolo – Cagliari: Více než 2,5 branky
Sassuolo vloni sehrálo doma hned 17 z 19 zápasů, ve kterých padly minimálně tři góly. To bylo nejvíce v lize. Ani Atalanta na tom nebyla tak dobře. Sassuolo mělo na těchto brankách navíc velký podíl (na rozdíl třeba od Janova na jeho 30 ligových zápasech, ve kterých padly více než 2,5 branky). Je třeba podotknout, že jen třikrát zde Sassuolo vyhrálo s čistým kontem, ale zase pokaždé to bylo rozdílem minimálně tří branek a ve všech třech případech dali domácí alespoň tři góly. Teď přijede Cagliari, které se trápí od začátku loňského prosince, kdy prohrálo doma s Laziem a nesestoupilo jen díky skvělému podzimu, který ho v jednu chvíli dostal i do první čtyřky. Z hlediska vzájemných zápasů se zdá, že trend vyššího počtu branek by mohl pokračovat – představte si, že ve třech z minulých čtyř se totiž prosadily oba týmy a rovněž ve třech padly minimálně tři góly. Velké změny nehlásí ani jeden celek a zejména ofenzivní složky týmů zůstaly opět pohromadě. Sehranost domácí trojice Boga – Caputo – Berardi sice ještě teď asi nebudeme moci hodnotit, protože první a třetí jmenovaní doléčují zranění (nicméně jejich start zcela vyloučen není), ale v průběhu sezóny může nést ovoce. Na druhé straně se o góly budou starat Joao Pedro a Simeone. Zkrátka jako vloni.
Genoa – Crotone: Více než 2,5 branky
Souboj mezi Janovem a nováčkem z Crotone asi jako overový zápas přijde málokomu, jenže pozor. Janov odehrál vloni nejvíce zápasů v lize, v nichž padly alespoň tři góly (30). Janov je tradičním kandidátem na boj o záchranu, ale tři výhry v posledních pěti zápasech minulé sezóny by mu mohly dodat sebevědomí. Jenže to zase sráží 73 inkasovaných branek, což byl nejhorší týmový výkon od jejich návratu do ligy v ročníku 2007/08. Janov je ale taková Příbram – prostě nesestoupí, i když si o to koleduje už několik let. Klub letos opustil veterán Panděv a nahradil ho bude muset mladík Pinamonti. Spoléhat na kapitána a spolehlivého exekutora penalt Domenica Criscita by už nemuselo stačit. Přece jen je to spíše obránce. Crotone se vrací po krátké pauze do nejvyšší soutěže a vloni si ve druhé lize vedlo velmi dobře. Samo se nepyšní nikterak úchvatnou obranou – vloni vyhrálo dvacet zápasů, z nich devět s čistým kontem, ale jen dvakrát se mu podařilo neinkasovat a vyhrát na půdě soupeře. Důležitý bude asi i začátek utkání, protože Janov nedokázal dát v deseti ze svých 19 domácích utkání v první půli ani jeden gól. Ale pozor – hned ve 14 z jeho posledních 15 zápasů minimálně tři branky padly, přičemž ve čtyřech z posledních pěti už byla jedna k vidění v úvodní půlhodině hry.
Parma – Napoli: 2
Serie A ještě ani nezačala a Neapol už se postarala o pořádný rozruch. Její už tak dost kontroverzní prezident De Laurentiis byl pozitivně testovaný na koronavirus, což by samo o sobě nic tak zásadního nebylo, ale on se den předtím zúčastnil schůzky všech prezidentů v Miláně. A údajně se necítil dobře. Zdá se, že nakonec nikoho nenakazil, ale pozdvižení, jako už tradičně, vyvolal. Neapol se v tomto utkání bude muset obejít bez útočníka Milika, který pravděpodobně zamíří do jiného klubu. Nejvíce se hovoří o AS Řím či Juventusu. V útoku by se tak měla představit trojice Politano – Osimhen – Insigne a na lavičce budu na svou šanci čekat Andrea Petagna, který vloni vstřelil takřka polovinu všech branek Spalu. O jeho kvalitách není sporu a šance ve velkém klubu je pouze přirozeným vyústěním jeho kariéry. Neapol by tak neměla ze své nebezpečnosti nic ztratit a usilovat o návrat na nejvyšší pozice. Otázkou je, jak se s takovou úlohou kouč Gattuso vypořádá. První zápas v Parmě bude velkou prověrkou – Neapol totiž vloni prohrála oba vzájemné zápasy 2:1.
Hellas Verona - Roma: Více než 2,5 branky
Když se podíváte na loňské zápasy Hellasu Verona, tak zjistíte, že šlo o jednoznačně underový tým, v jehož střetnutích padlo průměrně jen 2,58 branek. Zcela odlišná situace ale může platit právě ve vzájemném souboji s AS Řím. V obou případech, kdy se oba celky vloni utkaly, totiž padly minimálně tři góly, prosadily se oba týmy a Římané dali první gól zápasu už před 20. minutou. To je podle mě dostatečný počet námětů na gólovou sázku. Mírným favoritem budou hosté, kteří ale stále řeší celou řadu nejistot. Zůstane v týmu Edin Džeko? Přijde místo něj Arkadiusz Milik? Nebo spolu snad vytvoří ofenzivní duo? Komplikací z hlediska ofenzivy je pro hosty jednoznačně zranění mladého útočníka Zaniola. Ten po půlroční rekonvalescenci s jedním kolenem nastoupil do reprezentačního klání v Nizozemsku a zradilo ho to druhé. Výsledek? Opět půl roku pauza. Pro tak mladého hráče je to velký nápor na psychiku, ale mírné pozitivum to pro AS přece jen má. O tohoto hráče by v dohledné době nemělo přijít, protože rozehrání bude absolvovat jistě zde, a to vytvoří ke klubu jistě ještě silnější pouto. Góly by ale opravdu chybět neměly ani bez něj. Hned v 35 zápasech AS Řím totiž vloni padly minimálně dva, přičemž vícekrát to u jiného týmu neplatilo.
Fiorentina – Torino: 1
Prvním utkáním nového ročníku italské Serie A bude střetnutí Fiorentiny s Turínem, kde půjde o opakování vzájemného duelu z 19. července. Fiorentina tehdy vyhrála 2:0 a pro domácí se jednalo o poněkud netypický zápas v loňské sezóně. Viola totiž na svém stadionu vloni zaznamenala jen čtyřikrát více než jednu branku a jen dvakrát vstřelila alespoň tři. V jednom případě přitom dokonce prohrála (hned první zápas s Neapolí 3:4). Velké změny v kádru neproběhly. Klub možná ještě prodá útočníka Chiesu, o čemž se spekuluje vlastně již několik let, ale zase se mu do sestavy vrátil uzdravený Ribéry, který by rád ještě nějakého úspěchu v Itálii dosáhl. Fiorentina jistý potenciál má (Cutrone, Vlahovič) a navíc získala záložníka Bonaventuru z AC Milána. Pro takového hráče je tento mírně nadprůměrný celek ideálním místem. Turín naproti tomu zakončil vloni sezónu venku tragicky – vyhrát se mu na půdě soupeře povedlo naposledy 5. ledna v Římě (2:0) a pak osmkrát v řadě prohrál a dvakrát remizoval. V šesti z těchto deseti zápasů dal jediný gól (třikrát žádný) a vzhledem k tomu, že v jeho ofenzivě nedošlo k žádné změně, nedá se čekat více než jeden příspěvek ani tentokrát.
Sassuolo – Udinese: +2,5 branek
Sassuolo v minulém kole doma deklasovalo Janov 5:0 a ukázalo, že o osmou příčku opravdu stojí. Potvrdilo se navíc i to, že v jeho letošních domácích zápasech padá hodně branek. Hned v 17 z dosavadních 18 ligových střetnutí zde padly minimálně tři, což je samozřejmě nejlepší bilance v celém soutěži. Není proto překvapením, že i celkových 76 branek v nich je nejvíce, kolik v domácích zápasech jednoho týmu padlo (před začátkem posledního kola). Před Sassuolem stojí v tomto ohledu zajímavá výzva. Udinese je totiž celkem, v jehož zápasech padá naopak nejméně branek a jen v 17 případech (doma/venku) padlo více než 2,5 branek. Venku se tak stalo jen v osmi z dosavadních 18 vystoupení Udinese. Poslední kolo, ve kterém hostům již prakticky o nic nejde, je však obecně dobrou příležitostí, kdy se trochu odvázat. Dá se očekávat, že Sassuolo bude chtít vyhrát a bude hrát podobně jako proti Janovu. Udinese by ale nemuselo zůstat pozadu a minimálně jednou brankou by se mohlo na konečném výsledku podílet.
Genoa – Verona: 02
Na janovském stadionu Marassi půjde o hodně. Janov musí vyhrát, aby si zde nejvyšší italskou soutěž zahrál i v příštím roce. Fakt, že má situaci ve svých rukou, se může jevit jako velice pozitivní, jenže to by Janov nesměl promarnit už dva „mečboly“. Poté, co 19. července doma porazil Lecce 2:1 a odskočil mu na rozdíl čtyř bodů, se zdálo, že je hotovo. Janov navíc pak stejným výsledkem předčil v městském derby i Sampdorii (jenže se ukazuje, že měl jediné štěstí v tom, že ta se kolo předtím zachránila a už tolik nebojovala). V dalším dvou zápasech už ale Janov prohrál, a navíc nedal ani jeden gól. První prohra s Interem (0:3) by se ještě celkem dala pochopit, ale zaváhání v minulém kole na půdě Sassuola (5:0) už zavání průšvihem. Lecce se tak vrátilo na rozdíl jediného bodu (a kdyby zvládlo zápas v Bologni, tak mohlo být ještě hůře). Janov si koleduje o sestup již několik sezón a klidně se může stát, že kvalitní obrana Verony v kombinaci s nervozitou na kopačkách domácích mu bude osudová. Janov by vyhrát měl, ale kdo věří spíše ve formu a aktuální rozpoložení obou celků, měl by neprohru hostů rozhodně zkusit.
Bologna – Torino: 1
Bologna prohrála v minulém kole na půdě Fiorentiny 4:0 a její trenér Siniša Mihajlovič se nechal slyšet, že s takovým přístupem nemusejí jeho svěřenci vůbec do posledního zápasu sezóny nastupovat. Bologna vyhrála jediné z předchozích sedmi utkání a zdá se, že s motivací má opravdu jistý problém. V posledním domácím zápase ale dokázala porazit Lecce (3:2), přičemž hosté bojují o záchranu. Domácí trenér dokáže své svěřence vyburcovat a v posledním kole rozhodně nic neponechá náhodě. Turín je naopak rád, že sezóna končí. Hosté měli bojovat o poháry, ale nakonec vyloženě slaví záchranu. S Veronou a na půdě Spalu uhrál Turín pokaždé bod, a to mu k jistotě stačilo. V posledním domácím zápase už nestačil na AS Řím, kterému podlehl 2:3. Jednalo se již o jeho šestou prohru z posledních deseti utkání. Navzdory tomu se Turín, jak už bylo zmíněno, zachránil, ale před novou sezónou ho čeká přestavba kádru. Ten současný je totiž značně podprůměrný.
Spal – Fiorentina: 2
Spal se po nepovedené sezóně loučí s nejvyšší italskou soutěží. Domácí inkasovali celkem 74 branek, což sice není nejvíce v lize, ale sami jich dali jen 26, což je po 37 kolech opravdu velmi málo. Spal letos vyhrál jen pět zápasů, přičemž pouze dvakrát se mu to povedlo na vlastním stadionu. Naposledy zde sice obral o body Turín (1:1), ale v předešlých dvou případech jasně prohrál (Inter 0:4, AS Řím 1:6). Ani zde nemá Spal průměr jedné vstřelené branky na zápas (15 gólů v 18 utkáních) a proti Fiorentině se mu v poslední době nedařilo. Letošní první vzájemné střetnutí prohrál 1:0, ale když zde hrála Fiorentina v loňské sezóně naposledy, vyhrála 4:1. Hosté navíc vyhráli tři z posledních pěti ligových utkání a v tom minulém deklasovali Bolognu v poměru 4:0. Hattrickem se na tom podílel Federico Chiesa, o jehož odchodu z Florencie se spekuluje již několik let. Letos k němu možná opravdu dojde (mezi nejvážnější zájemce patří tradičně Juventus a Inter), ale minimálně ještě jedno vystoupení má Chiesa před sebou. Vzhledem k formě se dá čekat, že i vítězné.
Napoli – Lazio: 2
Neapol už má své jisté. Díky výhře v poháru ji k účasti v evropských pohárech v příští sezóně současné sedmé místo, na kterém i skončí, stačí. Dvě prohry z posledních tří zápasů (Parma, Inter), však kouče Gattusa znepokojily. Neapol totiž čeká odveta osmifinále Ligy mistrů proti Barceloně a vypadnutí z formy se jí teď zrovna nehodí. V posledním domácím zápase Neapol sice vyhrála (2:0), ale Sassuolu nebyly uznány po zásahu VARu hned tři branky. Naproti tomu Lazio vyhrálo třikrát v řadě a jeho střelec Ciro Immobile usiluje o překonání střeleckého rekordu Gonzala Higuiaína, který si právě v dresu Neapole před čtyřmi lety připsal v jedné sezóně. Na to by Immobile potřeboval dva góly. Už v minulém zápase s Bresciou jednou brankou překonal letošní výkon Roberta Lewandovskiho a prohlásil, že nesnáší, když „musí“ dát gól. Rodák z Kampánie by ovšem mohl právě v hlavním městě tohoto regionu zazářit. Bylo by to docela příhodné.
Juventus – AS Roma: 2
Juventus zakončí mistrovskou sezónu na domácím hřišti, kde letos ještě ani jednou neprohrál (16 výher, 2 remízy). Bianconeri tak budou usilovat o udržení této neporazitelnosti v celém ročníku, což se jim ostatně povedlo ve dvou z minulých třech sezón. Suverenitu Juventusu na domácí půdě podtrhuje i skutečnost, že pouze v jednom letošním utkání zde nedal alespoň dvě branky. Rozjezdy má nicméně pomalé – v poločase zde vedl jen osmkrát (pokaždé ovšem vyhrál). Domácí tady přitom v letošní sezóně nedostali v úvodních 15 minutách ani jeden gól. AS Řím už je v Turíně od začátku týdne, protože zde ve středu večer hrálo s druhým místním celkem. Po celou dobu zde mohlo využívat tréninkové centrum Juventusu, což běžně není možné. Římanům to ale svědčí a první zápas v Turíně vyhráli 3:2. Jednalo se již o jejich šestou výhru z posledních sedmi zápasů (1 remíza) a rozhodně mají šanci na to, aby Juventus o domácí neporazitelnost připravili. Maurizio Sarri navíc na tiskové konferenci po utkání v Cagliari prohlásil, že vzhledem k náročnému programu možná nasadí všech 11 hráčů z juniorského týmu. To se pravděpodobně nestane, nicméně Juventus už myslí spíše na odvetu s Lyonem v Lize mistrů.
