Skupina G – Brazílie, Srbsko, Švýcarsko, Kamerun
Jasným favoritem této skupiny jsou hráči z jihoamerického kontinentu. Zbytek skupiny je ale velmi vyrovnaný, druhým postupivším se může stát kdokoli! Napínavé souboje tě tak určitě čekají i v této skupině.
BRAZÍLIE (1. tým v žebříčku FIFA)
Brazilci při své cestě na další mistrovství světa ovládli kvalifikační skupinu CONMEBOL bez jediné porážky. V 17 zápasech se jim navíc 14krát podařilo vyhrát, získali tedy celkem 45 bodů a s šestibodovým náskokem před druhou Argentinou obsadili první příčku. V historii světových šampionátů se zatím ani jednou nestalo, že by na něm Brazílie chyběla. Navíc když je tolik úspěšná. Mistry světa se totiž Brazilci stali v letech 1958, 1962, 1970, 1994 a 2002. K tomu ještě dvakrát prohráli finále - v letech 1950 a 1998. Roky 1938 a 1978 pak pro tento jihoamerický národ byly bronzové. Na posledním turnaji v Rusku ale vypadla Brazílie ve čtvrtfinále s Belgií, což by letos v Kataru lídr žebříčku FIFA rozhodně chtěl napravit.
TRENÉR: Tite
Celým jménem Adenor Leonardo Bacchi je velmi zkušený kouč, který Brazílii vedl již také na posledním mistrovství světa. V jeho čele totiž stojí od června 2016. V roce 2019 vyhrál v domácím prostředí s Brazilci turnaj Copa América. Již na začátku tohoto roku oznámil, že jako trenér brazilského národního týmu skončí právě po šampionátu v Kataru. Ve své kariéře před reprezentací trénoval řadu brazilských klubů, mezi nejznámější patří třeba Corinthians, Atlético Mineiro či Palmeiras. Vedl také Al Ain či Al Wahda ze Spojených arabských emirátů. Zajímavostí je, že v roce 1998 během trénování v nižších ligách pracoval jako sportovní komentátor v radiové stanici.
OPORY TÝMU
Brazílie má obrovskou, ale opravdu obrovskou škálu vysoce talentovaných fotbalistů. Největší oporou a hvězdou je pochopitelně útočník Neymar, který za 120 duelů v národním dresu nastřílel úctyhodných 74 branek. Svou kariéru započal v brazilském Santosu, poté přestoupil do Barcelony, kterou v roce 2017 opustil po podpisu smlouvy s Paříží Saint-Germain. Zde nyní společně s Messim a Mbappém tvoří nejděsivější útočnou trojici světa. Další ofenzivní hrozbou jistě bude Gabriel Jesus. Před touto sezonou 25letý útočník přestoupil z Manchesteru City do Arsenalu, kde se okamžitě stal klíčovým mužem sestavy, a tak nabírá před světovým šampionátem velmi dobrou formu. Defenzivu bude držet velezkušený Thiago Silva z Chelsea (dříve PSG, AC Milán) či dlouholetý obránce Paříže Marquinhos. Ve středu zálohy se pak mohou objevit třeba spoluhráči z Manchesteru United – Casemiro a Fred.
SRBSKO (25. tým v žebříčku FIFA)
Srbsku se při cestě do Kataru povedl husarský kousek, když vyhrálo svou kvalifikační skupinu. V konkurenci se silným Portugalskem a dále Irskem, Lucemburskem a Ázerbájdžánem vybojovalo 20 bodů se skóre 18:9, ani jednou neprohrálo. Klíčový byl právě poslední duel skupiny v Portugalsku, kde díky brance Mitroviče z 90. minuty utkání vyhráli Srbové překvapivě 2:1. Srbsko jako samostatný stát se na MS zatím představilo jen dvakrát (známe ho takto od roku 2006). Nejprve tomu bylo v Jihoafrické republice v roce 2010, o osm let později pak v Rusku. V obou případech dokázalo ve skupině jednou vyhrát, ale ne postoupit.
TRENÉR: Dragan Stojković
Dragan Stojković byl již v době hráčské kariéry velmi kvalitní a respektovaný. Na domácí scéně hrál především za CZ Bělehrad, vyzkoušel si také angažmá v Marseille či ve Veroně. V závěru kariéry ale působil sedm let v japonském celku Nagoja Grampus. Po konci kariéry byl jmenován prezidentem srbské fotbalové asociace a členem organizací UEFA a FIFA. V roce 2005 se stal prezidentem bělehradské Červené hvězdy, ale v lednu 2008 se vrátil do Japonska, kde se stal trenérem svého bývalého týmu Nagoja Grampus. Zde byl v roce 2010 jmenován nejlepším trenérem celé soutěže. Pět let nato se přesunul do Číny, kde se ujal týmu Kuang-čou City FC. Zde byl nejdéle sloužícím trenérem, v klubu strávil přes čtyři sezony, ale v lednu 2020 skončil. V březnu 2021 obdržel krásný dárek k narozeninám, když byl jmenován trenérem srbského nároďáku.
OPORY TÝMU
Hvězdou Srbska bude v ofenzivní složce hry rozhodně 28letý forvard Aleksandar Mitrović. Bývalý hráč Anderlechtu či Newcastlu aktuálně patří Fulhamu, kde na sebe zejména v minulé sezoně upoutal v obrovském stylu. Svému týmu pomohl vyhrát druhou nejvyšší ligu tím, že ve 44 zápasech nastřílel 43 branek a překonal veškeré historické rekordy. Podporu mu určitě bude poskytovat ofenzivní záložník Ajaxu Amsterdam Dušan Tadić, kterého si můžeš pamatovat také například z angažmá v anglickém Southamptonu. Do Juventusu pak před touto sezonou z kádru vítěze Evropské ligy Frankfurtu přestoupil krajní záložník Filip Kostić, opomenout bychom neměli ani 24letého talentovaného útočníka Luku Joviče, který po angažmá ve Frankfurtu či Realu Madrid začal hrát v této sezoně za Fiorentinu.
ŠVÝCARSKO (16. tým v žebříčku FIFA)
Švýcaři již v kvalifikaci měli velký podíl na šokující neúčasti Italů na světovém šampionátu. Ve skupině s nimi, Severním Irskem, Bulharskem a Litvou totiž skončili na prvním místě, když se jim podařilo získat 18 bodů při skóre 15:2. Tedy o dva body více, než uhrála právě Itálie. Švýcarskou reprezentaci tak čeká dvanáctá účast na mistrovství světa (pátá v řadě). Čtyřikrát z posledních pěti účastí se jí podařilo postoupit ze skupiny, vždy to ale znamenalo konec v osmifinále. V Rusku tomu naposledy bylo kvůli prohře se Švédskem. Čtyři roky předtím v Brazílii vystavila stopku v prodloužení Argentina.
TRENÉR: Murat Yakin
Bývalý střední obránce měl již poměrně bohatou hráčskou kariéru, kdy za švýcarskou reprezentaci odehrál 49 utkání a vystřelil čtyři branky. Působil v Curychu za Grasshoppers, zahrál si také za Stuttgart, Fenerbahçe, Basilej či Kaiserslautern. Do trénování se pustil v roce 2006, nejprve působil v týmech jako asistent či kouč béčka, krátce vedl tým z nižší ligy Frauenfeld, ale poprvé na sebe výrazně upozornil v letech 2009 až 2011, kdy trénoval Thun a dovedl jej do první ligy. V ní navíc dokázal obsadit páté místo a kvalifikovat se do evropských pohárů. Vysloužil si tak lepší angažmá v Luzernu a posléze v Basileji, kterou vedl i ve skupinové fázi Ligy mistrů. Následovalo roční angažmá v ruském Spartaku Moskva, pak se vrátil domů, kde trénoval Schaffhausen, Grasshoppers, Sion a znovu Schaffhausen. 9. srpna 2021 byl jmenován novým trenérem švýcarské reprezentace.
OPORY TÝMU
Hlavním mužem, na kterém stojí švýcarská hra, je kapitán týmu Granit Xhaka. Středopolař z londýnského Arsenalu již v reprezentačním dresu odehrál přes 100 utkání. Vedle rodáka z Basileje, který do Anglie přestoupil z Borussie Mönchengladbach, má přes stovku zápasu odehráno také Xherdan Shaqiri. Současný hráč Chicaga Fire hrál ve své kariéře třeba v Bayernu, Interu Milán či Liverpoolu. Malý, ale šikovný hráč. Útočnou sílu podporuje také 30letý forvard z Galatasaraye Istanbul Haris Seferovic. Brankářskou jedničkou je dlouholetý gólman Mönchengladbachu Yann Sommer, před kterým operují zkušení obránci jako jsou Ricardo Rodriguez z Turína či Fabian Schär z Newcastlu. Opomíjet nesmíme ani 25letého forvarda Breela Embola, který od této sezony hájí barvy Monaka.
KAMERUN (38. tým v žebříčku FIFA)
Kamerunští fotbalisté neměli vůbec jednoduchou cestu na světový šampionát. Los jim nejprve ve druhé části kvalifikace přisoudil do skupiny vedle Mosambiku a Malawi silné Pobřeží slonoviny. Přesto Kamerun dokázal získat o dva body více a se skóre 12:3 postoupit do třetího kola. V něm se utkal s Alžírskem a opět šlo o pořádné drama. Alžířané první utkání vyhráli 1:0, v odvetě se pak šlo do prodloužení. Zde ve 118. minutě Alžírsko skórovalo a bylo jen pár minut od postupu, nicméně v samotném závěru utkání, ve 124. minutě, poslal Kamerun na osmý světový šampionát v historii tohoto národa Karl Toko Ekambi. Zatím jediným úspěšným vystoupením Kamerunu na MS, tedy postupovým ze skupiny, zůstává to z roku 1990, kdy dokráčel až do čtvrtfinále. Jinak vždycky tento africký národ skončil již ve skupině, v posledních dvou případech navíc bez bodového zisku.
TRENÉR: Rigobert Song
Trenérem "Nezkrotných Lvů" je tento bývalý vynikající obránce. Jako hráč za kamerunský nároďák odehrál celkem 137 duelů a vstřelil pět branek. V kariéře se ukázal na několika kvalitních adresách. Začal v Métách, poté hrál za Salernitanu, Liverpool, West Ham, Kolín či Galatasaray. V Turecku si vysloužil přezdívku Velký šéf. Po kariéře se pustil do trénování, původně měl začít u reprezentace Chadu, ale k dohodě nikdy nedošlo. V dubnu 2018 byl jedním ze 77 kandidátů na post trenéra kamerunského nároďáku, u kterého působil jako dočasný trenér, ale nakonec se ujal jen týmu do 23 let. 28. února 2022 se k seniorskému celku již vrátil jako stálý hlavní trenér, který tento tým povede na MS.
OPORY TÝMU
Hrdinou národa je díky kvalifikační části forvard Karl Toko Ekambi. Ten jinak působí ve francouzském Lyonu, předtím hrál třeba za Sochaux, Angers či Villarreal. Společně s ním ale za kamerunskou reprezentaci hraje také velice zkušený Vincent Aboubakar. Současně fotbalista saúdskoarabského týmu Al Nassr ve své kariéře prošel třeba Portem či Beşiktaşem. Čeká ho třetí MS. Známou fotbalovou tváří je rovněž Eric Maxim Choupo-Moting, ten působil na velkých fotbalových adresách. Nosil například dresy Hamburku, Mohuče, Schalke, PSG či současně Bayernu Mnichov. Oporou v brance by pak měl být André Onana, který se před touto sezonou stal posilou Interu Milán.