Kontrola tiketu
Preview Africa Cup 2012
Rovníková Guinea: lépe než Libye
Jedna ze dvou pořadatelských zemí má jasný cíl, a to je postup do další fáze. To nebude úplně jednoduché, protože Senegal je obrovským favoritem, který může pomýšlet na celkové vítězství a jedno z postupových míst zaručeně obsadí. Brazilský kouč Gilson Paulo ale také nemá slabý kádr, téměř polovina hráčů působí ve Španělsku, kde hrají druhou a především třetí ligu. V týmu je rovněž několik naturalizovaných Kolumbijců, zbytek tvoří hráči působící v Rovníkové Guinee. Mužstvo je dobře poskládané věkově ale zkušenosti z podobně velkých akcí chybí. Rovníková Guinea se představí na šampionátu úplně poprvé, navíc bude pod velikým tlakem fanoušků i médií, což se může projevit i negativně. Zambie má kvalitativně lepší tým, zejména díky několika výrazným osobnostem, Lybie bude pro domácí rovnocenným soupeřem a spolu si to rozdají o třetí příčku v tabulce. Rovníková Guinea ve skupině A neskončí poslední.
Libye: poslední ve skupině A
Libye se střetla se Zambií už v kvalifikační skupině a jejich vzájemné měření sil tak bude mít další pokračovaní. Bilance je zatím mírně nakloněna „Rytířům“, kteří doma zvítězili nejtěsnějším rozdílem (1:0), venku uhráli bezbrankovou remízu. Brazilský kouč Lybie Marcos Paqueta má k dispozici disciplinovaný tým, který potřeboval pozvednout směrem vpřed, což je jeho parketa. Mužstvo ale nebude hrát nějakou zběsilou ofenzivu, naopak bude vycházet ze zabezpečené obrany. Osu mužstva tvoří hráči z Al Ittihad, v obraně vypomáhá sehraná dvojice z marocké Khourigby, mezi opory by měli patřit také další krajánci, kteří hrají v Tunisku. Zejména útočník Clubu Africa, Ahmed Saad, je klíčovým střelcem týmu, hodně se čeká také od Djamala Mahamata, který dokonce působí v portugalské Braze. Na Senegal plný hvězd to ale bude málo, a také ostatní týmy mají mírnou výhodu. Zambie je zkušenější z podobných turnajů, Rovníková Guinera má zase výhodu domácího prostředí.
Senegal: Celkové umístění 1-4
Senegal v posledních letech nebyl přítomen všem velkým akcím, Amara Traoré ale dokázal mužstvu vtisknout řád, a tak Lvi z Teranga budou patřit k horkým favoritům nejen skupiny A, ale i celého šampionátu. Senegal nominoval s velkým předstihem a dal tak hráčům potřebný klid. Velký potenciál má mužstvo především v ofenzivě, kde se musí srovnat Moussa Sow z mistrovského Lille, vynikající Demba Ba z Newcastlu nebo veterán a duše týmu Mamadou Niang. Tím to ale v ofenzivě Senegalu zdaleka nekončí, k dispozici jsou vynikající Papiss Cissé z Freiburgu, vytáhlý N´Dame Ndoye z FC Kodaň a zapomenout nelze ani na Souleymana Camaru z Montpellier. Kvalitu nepostrádá ani středová a obranná formace, kde jsou v drtivé většině hráči z francouzské Ligue 1, anglické Premier League a turecké Superligy. Jména to sice už nejsou tak známá jako v případě hrotových hráčů, nicméně nepostrádají v drtivé většině rychlost, pouze dva hráči jsou starší třiceti let. Jediným otazníkem je tak gólmanský post, jedničkou by se mohl stát Bouna Condoul z New York, stejně tak ale mohou dostat šanci brankáři z tuzemské soutěže. Senegal vyhraje skupinu A, a pokud půjde všechno podle předpokladu, měl by se probojovat do semifinále.
Zambie: postup ze skupiny A
Hervé Renard vede národní tým Zambie s přestávkami od roku 2008. Francouzský kouč fotbal v africké zemi rozhodně pozvedl, také jeho zásluhou působí řada hráčů v zahraničí. Většina členů národního týmu kope v Jihoafrické republice, Kongu a Zambii, tři hráči působí v izraelské lize. Největší tři hvězdy jsou ale v útoku, do Číny odešel vydělat peníze Christopher Katongo, ve švýcarském Young Boys Bern hraje největší talent Zambie jednadvacetiletý Emmanuel Mayuka, v nizozemském Utrechtu působí Jacob Mulenga. Posledně jmenovaný ale kvůli zdravotním potížím šampionát patrně vynechá. Tým s přezdívkou Cooper Bullets to bude mít s postupem velice těžké. Senegal je jasným favoritem skupiny, Rovníková Guinea má výhodu domácího prostředí, Lybie je na tom výkonnostně podobně jako Zambie. Družina kouče Renárd tak zopakuje čtvrtfinálovou účast z předešlého šampionátu a postoupí do vyřazovací části.
Pobřeží slonoviny: Celkový vítěz
Pobřeží slonoviny má na turnaji jediný cíl, a tím je konečně zvítězit. Kvalita kádru je u „slonů“ zcela jinde než u ostatních mužstev, drtivá většina hráčů totiž hraje ve špičkových evropských ligách. Letos budou mít vzhledem k absenci Kamerunu, Nigerie, JAR a obhájce Egyptu, úlohu značně usnadněnou. Ani jeden ze zmíněných týmů se závěrečného šampionátu nezúčastní. Trenér Pobřeží Slonoviny Francois Zahoui má před sebou velký úkol poskládat dohromady hvězdy tak aby tvořily skutečný tým. Exsparťan Bony Wilfried sice v jednom rozhovoru zmiňoval, že v národním mužstvu panuje vždy skvělá atmosféra, jenže na hřišti to v klíčových okamžicích (jako je MS nebo Africa Cup) vypadá často trochu jinak. Velké individuality se snaží vzít tíhu okamžiku na sebe místo toho aby hráli týmově. Jenom v útoku to opět vypadá na obrovský přetlak, vedle nedotknutelného Drogby z Chelsea by rádi dávali góly také jeho klubový spoluhráč Kalou, dále tu jsou Gervinho z Arsenalu a Bony z Arnhemu. Další skvělá jména čítá záloha (Y.Touré, Zokora, Gradel a další), rovněž obrana má sílu (K.Touré, Eboue, Tiéne). Jediným slabším místem je už tradičně post gólmana, kde chybí známější jméno, přesto Pobřeží slonoviny dokráčí k prvenství v celém šampionátu.
Sudán: poslední ve skupině B
Fotbal v Sudánu má vzestupnou tendenci, reprezentační výběr se po dlouhé pauze (22 letech) probojoval na pohár Afrických národů v roce 2008, o dva roky později v Angole chyběl, ale letos hlásí opět účast mezi šestnáctkou nejlepších. Síla Sudánu je především v domácím prostředí, kde panují i na Afriku specifické podmínky, ne každý se dokáže vyrovnat se velice nízkou vlhkosti vzduchu. Sudán ve své kvalifikační skupině zdatně šlapal na paty Ghaně, což by mělo být pro všechny varování. Trenér Mohamed Abdullah zvaný „Mazda“ je starý lišák a hlavní jeho zbraní je taktika. K dispozici má disciplinovaný kádr, který sice nezáří tak v individuálních dovednostech, ale týmově je na tom velice dobře. Přesto skončí „Falcons of Jediane“ ve skupině poslední. Béčko je totiž „skupinou smrti“ a vedle megafavorita z Pobřeží slonoviny, jsou v ní i Burkina Faso a Angole, kteří mají ve svém středu výrazné individuality působící v evropských soutěžích.
Burkina Faso: lépe než Sudán
The Stallions se můžou stát překvapením turnaje, na druhou stranu nemusí ani postoupit ze skupiny. Burkina Faso má velice talentovaný tým, zejména hráči v defenzivě a záloze mají nejlepší roky před sebou. Kaboré z Marseille, Pitriopa z Rennes, Traoré z Auxerre jsou velice žádaným zbožím i u mnohem renomovanějších celků. O nominaci dokonce usiluje pouze šestnáctiletý Bertrand Traore, kterého ale už shodou okolností získala Chelsea. V útoku jsou naopak zkušení borci středního věku jako Dagano nebo Bancé. Posledně jmenovaný útočník působí v tureckém Samsunsporu , kde je nejlepším střelcem. Také třetí do party, mladík Ouedraogo v rakouské Admiře nějakou brankou na podzim zaznamenal. Defenzivu by měl držet Bakary Koné z Lyonu, ostatní spoluhráči v defenzivě ale jeho úrovně nedosahují. Brankářský post je rovněž s otazníkem, mladík Sanou je v St.. Etienne, kde ale zatím nechytá, Diakité působící v nižší belgické soutěži (Turnhout) není zrovna nepropustnou zdí. Portugalský kouč Paulo Duarte sice klade na defenzivu jako bývalý obránce důraz, ale patrně to bude stačit pouze na Sudán…
Angola: postup ze skupiny B
Antilopy se před rokem probojovali do čtvrtfinále, zopakovat dobrý výsledek bude tentokrát ale o něco obtížnější. Na šampionátu sice chybí několik tradičních účastníků (Nigérie, Kamerun, Egypt), jenže Angola nebude mít výhodu domácího prostředí jako v roce 2010. Kádr je tomu předešlému hodně podobný, kvalitu má především ofenziva ve složení Manucho, Djalma a Mateus. Všichni tři působí na Pyrenejském poloostrově, luxusnější adresu naleznete u jejich spoluhráčů jen stěží. Většina hráčů působí v domácí soutěži, což není vůbec špatná soutěž, hráči jsou na tom dobře rychlostně i silově, nechybí ani technická průprava, rezervy má tým ale po taktické stránce a v disciplinovanosti. To se nezmění ani pod novým koučem Lito Vidigalem, který nastoupil k národnímu týmu v roce 2011. Bývalý obránce národního týmu má pro své krajany pochopení, což bude na škodu. Angola si to rozdá o druhou příčku s Burkinou Faso a Sudánem, zkušený kádr by mohl vytyčený cíl zvládnout a do další fáze postoupí.
Gabon: lépe než Niger
Gabon je jedním ze dvou pořadatelů šampionátu, a tak má zaručenou alespoň malou výhodu v podobě domácího prostředí. Národnímu týmu totiž los příliš nepřál. Ve skupině je sice outsider z Nigeru, jenže Tunisko a Maroko jsou špičkové africké týmy, ve kterých působí řada hráčů vydělávajících si na chlebíček v Evropě. Domácí federace by ráda ale postoupila ze skupiny, což je cíl pro německého kouče Gernotha Rohra, který se proslavil zejména na konci devadesátých let, kdy působil v Bordeaux. V kádru je několik hráčů působících ve francouzské první i druhé lize, na které bude spoléhat především. Nejznámějším z nich je útočník Eric Mouloungoui z Nice, kterému bude nejspíš dělat na hrotu parťáka Roguy Méye z Maďarského Zalaegerszegu nebo Pierre Aubemeyang ze St-Etienne. Gabon má solidně i vyřešen post brankáře, jedničkou by měl být zkušený Ovono z Le Mans. Obrana a záloha ale zase takovou chloubou mužstva nejsou. Panteři tak nesplní sny domácích fanoušků a skončí už v základní skupině.
Niger: nezíská ani bod
Niger je nováčkem na Africkém šampionátu, což jej automaticky odsuzuje do role jednoho z outsiderů turnaje, ne-li přímo toho největšího. Zkušenosti budou mužstvu bez pochyby chybět. Na druhou stranu by neměli zapadnout některé výsledky z loňského a předloňského roku, hlavně domácí výhra nad JAR (2:1) nebo Egyptem (1:0) v roce 2010 mají zvuk, i když protivníci nebyli v nejsilnějším složení. „Mena“ jak si přezdívají místní se v vloni rovněž střetli s Marokem, s nímž se potkají i ve skupině, ale s jedním z velkých favoritů tvrdě narazili (0:3). Podobně tomu bude i se silným Tuniskem a rovněž domácí Gabun bude patrně nad jeho síly. Kádr Nigeru je poměrně velkou neznámou. Solidní reference jdou na mladého útočníka belgického Waregemu Maazoua, drtivá většina hráčů je ale roztroušena po africkém kontinentu (Kamerun, Tunisko, Gabun, JAR, Kongo, Burkina Faso, Maroko) včetně Nigeru. Družina kouče Gabdeho nezíská na mistrovství ani bod.
Maroko: celkové umístění 1-4
Ve skupině C je jasným favoritem Maroko. Na lavičce není nikdo jiný než ostřílený Eric Garets, který bude se svým kádrem hrát evropský styl fotbalu. Bývalý kouč Eindhovenu, Wolfsburgu, Galatasaray nebo Marseille má ve svém kádru řada hráčů působících na starém kontinentu. V útoku bude zářit útočník Arsenalu Marouane Chamakh, který toho na podzim mnoho nenahrál o to větší chuť má do hry. Vedle něj se představí tradiční parťák Youssouf Hadji, pro kterého je to poslední šampionát. Také záloha bude na poměry šampionátu nadstandardní. Role špílmachra připadne Mbarku Boussoufovi z milionářské Machačkaly, místo v základu by měl mít jisté i kapitán Houssine Kharja, které patrně doplní dva z trojice Younis Belhanda (Montpellier), Karim Ahmadi (Feyenoord), Adel Taarabr (QPR). Rovněž v obraně jsou známá jména s prestižních adres. Benattia hraje v Udinese, Qadouri ve skotském Celticu, Qantary v Brestu, Bassir v turecké Burse. Maroko má i kvalitního gólmanskou dvojici, veterán Lamyaghri odchytal kolem 40 utkání za národní tým, mladík Amcife zase působí v německém Augsburgu. Maroko vyhraje skupinu C, reálný je postup do semifinále a možná i do finále!
Tunisko: postup z 2. místa
Tunisko je společně s Marokem velkým favoritem na postup ze skupiny C. Nic na tom nemění skutečnost, že Gabun bude mít výhodu domácího prostředí. Čtvrtý do party Niger je pouze do počtu. Trenér „Orlů z Cathaga“, Sami Trabelsi má k dispozici silný kádr, zejména v ofenzivě má z čeho vybírat. Chermiti ze Zürichu, Allagui z Mainzu, Jemaa z Auxerre a Khelifa z Evianu to je síla, která zaručí Maroku schopnost vstřelit branku plných devadesát minut. Mužstvu by tak nemělo v průběhu šampionátu ublížit ani zranění nebo případný karetní trest, což je určitě jeho výhoda. Rovněž v obraně dostanou přednost legionáři z Německa, Francie a Ruska. Nejslabší formací je tak patrně záloha, ve které se objeví až na výjimky hráči z tamní soutěže. Možnost prosadit se v základu má i defenzivní štít Hocine Raqued - bývalý hráč Slavie (nyní Karabük – Turecko), což ale pouze potvrzuje průměrnou sílu středové formace. Tunisko ze skupiny postoupí, ale až z druhého místa, na nabitý kádr Maroka to prostě stačit nebude.
Ghana: vítěz skupiny D
Černé hvězdy patří rovněž do okruhu favoritů, které mohou celý šampionát vyhrát. Ghana praktikuje evropský styl fotbalu, čímž se odlišuje od většiny účastníku mistrovství. Herní projev je vždy založen na velké disciplinovanosti a skvělé defenzivě. Tentokrát by měl být tým ale silnější i směrem vpřed. Kromě Dereka Asamoaha by se totiž měli v koncovce výrazněji prosazovat také mladíci a velké talenty André Ayew a Jordan Ayew. Oba bratři háji barvy Olympique Marseille, kde patří k jeho tahounům, fotbalové geny zdědili po svém otci, kterým nebyl nikdo jiný než skvělý Abedi Pelé. Naopak chybět bude v prvních zápasech nejspíš Asamoah Gyan, kterého trápí podkolenní šlacha. Motorem středové formace by měl být už tradičně Suley Muntari a tandem mladíků z Udine Kwado Asamoah a Badu na jejichž souhrn bude Goran Stevanović spoléhat. Obrana Ghany pak výrazně omladila, s výjimkou kapitána Mensaha a jeho asistenta Pantsila, jsou v nominaci mladíci do 24 let. Právě menší zkušenosti v defenzivě budou stát Ghanu lepší umístění, maximem pro hvězdy bude semifinále, skupinu D by ale měly vyhrát.
Botswana: nezíská ani bod
Botswana patří k největším outsiderům celého šampionátu a každý získaný bod lze považovat za její vítězství. Zebry nemají upřímně řečeno mnoho šancí jak na turnaji překvapit, kádr je většinou poskládaný z borců hrající tamní soutěž, ti nejlepší působí v Jihoafrické republice. Oporou mužstva by měla být právě dvojice Dipsy Selolwane – Mogogi Gabonamong působící v Supersport United. Prvně jmenovaný náleží k nejlepším střelcům týmu, druhý patří k důležitým pilířům obrany. Botswana má oproti ostatním celkům na mistrovství poměrně zkušený kádr, většina hráčů odehrála přes deset zápasů za národní tým a souhra může být malou výhodou Botswany. V konkurenci Ghany, Mali a Guiney se ale ukáže rozdíl v kvalitě a především taktické vyzrálosti celků. Botswana navíc doplatí na nedostatek zkušeností s podobnými turnaji a při své premiéře na Africa Cup of Nations nezíská ani bod.
Mali: postup ze skupiny D
Mali by mělo ze skupiny postoupit, nicméně úkol to není zcela jednoduchý, Ghana je horkým favoritem a jedno místo je tak prakticky obsazeno. Alan Giresse má ale k dispozici kádr se kterým musí mít vysoké ambice. Valná většina hráčů působí ve francouzské lize, která obecně patří mezi nenáročnější v Evropě. Girese má k dispozici především mladé hráče do 25 let, což může být částečným handicapem, na druhou stranu má jeho mužstvo nesporný talent a o borce typu Mustapha Yatabare, Cheick Diabaté, Sidy Koné nebo Ousmane Coulibaly je velký zájem i na mnohem prestižnějších adresách. Jako u většiny týmů není vyřešen zcela jednoznačně post brankářské jedničky, chytat může Sissoko z druholigových Mét, stejně tak může dostat důvěru Diakité, který toho odchytal už dvojnásobek, jenže působí pouze v tuzemském klubu Stade Malien. Mali se popere o postup s Guineou, Botswana je outsiderem skupiny.
Guinea: lépe než Botswana
Francouzský trenér Michal Dussueyr má s africkým fotbalem dobré zkušenosti, od roku 2008 do roku 2010 trénoval Benin, poté převzal národní tým Guiney, kterou dovedl až na mistrovství Afriky. Reprezentační výběr „Syli Nationale“ přitom už jednou vedl v letech 2002 až 2004, a de facto se tak vrátil na místo činu. Několik hráčů dokonce už pod ním hrálo při jeho prvním angažmá, jsou to především třicátníci Fodé Mansaré a Oumar Kalabane. Guinea nemá ve svém středu nějaké hvězdy, většina hráčů ale hraje v Evropě, na prestižnější adresu nenarazíte. Kromě turecké a francouzské ligy, je zastoupena Belgie, Itálie, Německo, do konečné nominace by se měl prodrat i Amadou Cissé, který působil ve Slavii nebo Boubacar Diallo ze slovenské Trnavy. Hlavními tahouny týmu by měli být Kamil Zayatte, Kévin Constant a Ibrahima Yattara. To jsou ale hráči, kteří nemají na starosti koncovku. Produktivita bude obecně problém mužstva, s výjimkou Ismaela Bangoury není na soupisce obávaný kanonýr. S jediným hráčem schopným střílet branky nemůže Guinea pomýšlet na postup a skončí až třetí za Ghanou a Mali.
Platební metody
Nabízíme
Nabízíme
Pro partnery
Vsaďte si přes
Komunikace